Používají vaši kandidáti umělou inteligenci? A jak se k tomu postavít

Používají vaši kandidáti umělou inteligenci?

A jak se k tomu stavíte jako firma?

Víte jak nadesignovat výběrko v době AI?

O tom jsem se trochu rozepsal pro Czechcrunch.

Bez umělé inteligence se už dnes málokterá inovativní firma dokáže nebo spíše chce obejít. Na straně kandidátů ji používá nebo v nejbližší době plánuje použít sedm z deseti lidí. Ještě výraznější je to u studentů a čerstvých absolventů: podle hojně citované studie technologické společnosti Arctic Shores 88 procent z nich už AI používá pravidelně a 86 procent se považuje za pokročilé uživatele.

U seniornějších zaměstnanců je sice využívání o něco nižší, ale i tak nadpoloviční většina uvádí, že umělou inteligenci při náboru používá, plánuje ji brzy použít anebo to plánuje během následujících dvanácti měsíců. Ve vzduchu tak visí otázka: kde je hranice? Ona je totiž tenká.

Z rozhovorů s manažery a personalisty nejčastěji zaznívá, že samotné používání AI problém není. Problémem je, když je použita špatně nebo neeticky. Když životopis či motivační dopis působí na první pohled vyumělkovaně, je prošpikovaný typickými AI frázemi nebo doslova kopíruje věty z pracovního inzerátu, sdělení je jediné: kandidát s AI moc neumí a přípravu odflákl. Průměrný kandidát přitom tráví s ChatGPT okolo 1,5 hodiny týdně, u třetiny lidí jsou to 1 až 3 hodiny.

Spektrum využití na straně uchazečů je široké. V USA jsou populární automatizované přihlášky přes nástroje jako LazyApply, které firmám posílají stovky univerzálních CV. Firmy jsou pak nuceny nasazovat vlastní AI filtry, aby vůbec zvládly nápor reagujících. Rozšířeným a v zásadě legitimním využitím je příprava životopisů a jejich doladění na konkrétní pozice, příprava na pohovory či tvorba jednoduchých "AI koučů".

Celosvětově 45 procent kandidátů používá umělou inteligenci k psaní životopisů, 36 procent k přípravě na pohovory, 20 procent k automatizaci přihlášek a 17 procent k vyplňování psychometrických testů. A právě tady začíná být hranice tenká: čím víc AI přebírá samotné dokazování schopností, tím méně je výsledek průkazný.

Smysluplným rámcem práce s AI je zásada 10-80-10. Člověk dodá vstupy a směr – nadiktuje podklady, přiloží výstupy, vybere příklady, zadá úkol. AI pak odvede většinu "řemesla" – seřadí, zformuluje, navrhne strukturu. Profesionál nakonec provede finální kontrolu a úpravy.

Umělá inteligence může fungovat i jako praktický parťák pro samotnou přípravu na pohovor. Stačí nahrát pracovní inzerát a další kontext – čím více, tím lépe – a využít AI k tréninku odpovědí. Nanečisto si můžeme zkusit například:

Kde začíná problém? Ve chvíli, kdy AI nahrazuje dovednosti kandidáta. Dnešní nástroje hravě pomohou s vědomostními testy, domácími úkoly i psychologickými testy. A vše, co probíhá online a asynchronně, je rázem hodně neprůkazné. Extrémem jsou AI našeptávače, které během online pohovoru v reálném čase napovídají odpovědi, a deepfake avataři, kdy se pohovoru reálně účastní někdo jiný než člověk, který se hlásí.

Reakce firem se dají shrnout do tří možností: Deter, Detect, Design – odradit, zjistit, navrhnout.

V některých inzerátech se objevuje, že použití AI ve výběru je zakázané. Jenže definovat, co přesně je "použití AI", je těžké: umělou inteligenci dnes mají nástroje na kontrolu pravopisu, překladače i vyhledávače. Zákaz proto působí zpátečnicky a míjí se s realitou. Na trhu také existují AI detektory, ale jde spíš o marketingová šidítka.

Nejlepší cestou se zdá být zmíněná možnost "design". Nebojovat s větrnými mlýny, ale přenastavit výběr tak, aby rozlišil, co je AI-asistence, od toho, co je skutečná kompetence kandidáta. Už nestačí spoléhat jen na statické artefakty – CV, výsledek testu, vypracovaný úkol.

Těžiště se musí přesunout k interakcím: vidět kandidáta při práci, vést živé pohovory, zvát na trial day a ověřovat výkon bez AI. V praxi to znamená: "Umělou inteligenci si používej, jak chceš. Když to uděláš dobře, stejně to nezjistíme. Ale pak přijď a předveď to naživo a bez berliček."

Do toho zapadá i vývoj prvního "síta": AI systémy, voiceboti a avataři budou v čím dál větší míře dělat úvodní třídění. Další kola však zůstanou lidská a kontaktní. Velké firmy jako Google a Facebook už svým manažerům doporučily návrat ke klasickým osobním pohovorům. V době umělé inteligence a deepfaků jde o jedinou jistotu, jak důvěryhodně ověřit, že člověk, kterého nabíráte, je skutečně tím, za koho se vydává, a umí to, co tvrdí.